KMS Bismarck
KMS Bismarck a KMS Tirpitz Po prohrané 1. sv. Válce mělo Německo velmi omezený vývoj nových lodí. Námořní velmoci (Británie,USA,Japonsko) si mohly dovolit zkoušet lodní výzbroj a technologie na starých vyřazených lodích. Německo si mohlo dovolit pouze tajné teoretické práce. Po podepsání Anglo-německé námořní smlouvy v roce 1935 mohlo Německo rychle dokončitprojekty zvých starých ,,Superdreadnougthů“ třídy Baden z 1 sv. války. o výtlaku 35 000 t. Aby se ale tyto lodě mohli vyrovnat novějším plavidlům, musela být upravena. Proto se musel trup zvětšit a výtlak u lodí Bismarck a Tirpitz vzrostl na 50 900 t.Kvůly opoždění vývoje a nemožnosti provádět testy na starších lodích, měly několik vážných chyb. Velkým mínusem byly chybějící dvojúčelová děla. Z toho důvodu musely mít zvlášť děla proti lodím a zvlášť proti letadlům.To znamenalo velký nárůst výtlaku.Další chyba špatně umístěná pancéřová paluba pod hlavním pancéřovým pásem,proto bylo velké množství datových a spojovacích přenosů špatně chráněno.Fatální chybou byla malá ochrana kormidel.Velitelský můstek měl teoreticky snést zásah 381mm projektilem,prakticky ho prorazily anglické 203mm projektily.Naopak protipožární systém byl skvělý.Další plus byl zaměřovací radar pro jejich primární úkol (ničit plavidla v Atlantiku) a velmi dobrá konstrukce trupu, která snesnadňovala potopení lodi.

Legendární fotografie legendární lodi.
První plavidlo bylo stavěno od července 1936 do srpna 1940 v loděnici Blohm und Voss v Hamburku,druhé od října 1936 do únoru 1941 ve Wilhelmshavenu. Pohon 248m dlouhé lodi zajišťovaly tři parní turbíny s výkonem 102 893 kW a tři vrtule.Tato síla udělovala plavidlu rychlost až 29 uzlů.Celkovou výzbroj tvořilo osm 388mm děl,dvanáct 150mm děl,16 protiletadlových děl (AA) ráže 105mm a 12 AA kanonů ráže 37 mm. Mohli nést až šest letadel typu Arado Ar196. Bismarck svojí první bojovou plavbu ( a poslední) započal 18.května 1941 společně s těžkým křižníkem Princ Eugen.Vypluly ničit lodě do severního Atlantiku.Obě lodě byly spatřeny Britským pozorovacím letounem a později i dvěma britskými křižníky.

Proporce lodi
Ty Bismarck pronásledovaly a hlásily každý jejich pohyb.Mezitím vypluly ze Scapa Flow britská plavidla HMS Hood a HMS Princ of Wales.Tyto síly se setkaly 14. května .Po krátké akci byl Hood potopen a Princ of Wales s poškozením ustoupil.Přidal se poté ke křižníkům HMS Suffolk a HMS Rorfolka pokračovaly ve sledování.Bismarck schytal tři zásahy,z nichž jeden izoloval 1000 t paliva.Ve stejný den Britové vyslaly letadlovou loď HMS Victorious aby provedla letecký úder a skupině Force H s bitevní lodí HMS Rodney aby se priblížily k německým lodím.25.května se německé lodě rozdělily a Bismarck zamířil do Francie.Téhož dne večer Britové provedli letecký úder s letouny Swordfish a zaznamenaly tři zásahy,jeden do kormidel čímž loď ztratila ovládání a musela zpomalit na šest uzlů.Flotila torpédoborců zaznamenala dalších pět zásahů.Po celou noc se k Bismarcku přiblyžovaly HMS Rodney a HMS King George V. a poté 27.května v 8 hodin ráno zahájily palbu.Dodnes není jasné,zda loď potopilo torpédo z HMS Dorsetshire nebo vlastní posádka.Zachráněno bylo pouze 110 z 2092 mužů. KMS Tirpitz měl od ledna 1942 do listopadu 1944 základnu v Norsku.Jedinný suchý dok v atlantiku který mohl opravit Tirpitz by v St.Nazaire zničen 620 Commandos za pomoci sebevražedného torpédoborce s 4,5 tuny trhaviny v roce 1942.Za války si vystřelil pouze jednou při odstřelování Barretsburgu.Přečkal mnoho náletů,útoků miniponorek i lidských torpéd než ho 12.listopadu 1944 potopil letecký útok .

Bismarck těstě po spuštění na vodu.